Z hlavního města sousedního Nizozemí se zatim všichni vrátili zklamaní a tak jsme v sobotu vyrazili až po obědě s plánem strávit v centru Amsterdamu celou noc. Přeci jenom o něm koluje spousta příběhů, navíc je sobota takže s tim kam se nad ránem uchýlit přece nemůže bejt problém, ne? Centrum a všechny významný budovy [2] a náměstí [3] jsme ale měli prochozený za hodinu a půl. Nafotili jsme nespočet kanálů [půdorys města je fakt originální - viz. fotka], ale kromě kostela na hlavním náměstí to bohužel všude vypadá úplně identicky, člověk se snadno ztratí a navíc procházení se v tak silným větru rychle omrzí. V sympatický hospodě jsme teda aspoň ochutnali jeden Heineken, jeden Amstel a prošli pár ulicema Red Light Districtu, kterej konečně netvoří jen jedna ulice jako v Antwerpách.
Kanály jako pěkný, ne že ne
Po půlnoci, po odjezdu posledního vlaku, jsme se rozhodli najít živou hudbu, klub nebo irskou hospodu..teda cokoli čím musí Amsterdam sobotní večer úplně přetejkat a lákat turisty. Všechny podniky se ale dělí jen na strip bary a coffeeshopy takže výsledkem byly tři kolečka promrzlým centrem, první ranní hodina a s ní začátek jejich zavírání. Židle na stolech, utírání barů, mrtvý ulice v centru a atmosféra evakuovanýho města..tohle že je sobotní Amsterdam?
Unavení jsme skoro bez řečí proseděli čas v několika depresivních barech, na nádražních schodech a do pěti do rána strávili nekonečnou noc. Konečně, popřáli jsme Amsterdamu pěkněj spánek, stejně šel spát asi 6 hodin před náma, a po přestupu v Rotterdamu se nedočkaví postele v 8 ráno probrali zase zpátky v Antwerpách.
Tak už ne, sice jsem si aspoň z venčí prohlídnul známou Melkweg music hall, ale přece jenom je to jen 700set tisícový město a pokud člověk neni zapálenej konzument omamných a psychotropních látek nebo nadrženej námořník, neni to pro strávení noci, ani dne, zdaleka nejlepší místo.
