Karlštejn trip

Před rokem jsem ani nevěděl že někam pojedu, ještě nedavno přemejšlel jak to může v Belgii studijně vypadat, jak asi přežiju půl roku v nějakým přístavu, a minulou středu to už bylo dlouhatánských 84 dní od návratu a o den víc od poslední zkoušky. Proč minulou středu? Obvyklým letem se Skyeurope s přistáním v Praze v 18.30 přiletěla Irene A Montaner Talavera se kterou jsem se na letišti pěkně našel, a protože přijela jen s malým báglem mohli jsme to vzít rovnou do centra. Po dlouhý době jsem se jako turista podíval do centra..řeka, staromák, orloj, václavák, národní třída, divadlo, mraky focení a spousta jídla. Za tři dni jsem ochutnal jinak taky ne moc častou svíčkovou, rajskou, knedlo vepřo a tak všelijak aby si odvykla belgickým hranolkům. A místo toho něco ještě nezdravějšího :-) Za dva dni toho v Praze na koukání už moc nebylo a tak jsme v pátek, i když bylo hnusně jak ani nepamatuju, s Wendy (která jí jinak měla povětšinou na starost) a několika dalšíma lidma s VŠE vyrazili na Karlštejn. S nutným průběžným zahříváním jsme dva kiláky od nádraží na hrad ušli za necelý tři hodiny, což se Irene takhle před obědem trochu nezdálo, ale prohlídka stála za to. Až na její dýlku a to že nám během ní bylo ukázáno asi pět záchodů z nichž nebyl ani jeden funkční a zrovna byly po nekonečný cestě nahoru k hradu tak potřeba. V čim dál tim větším lijáku jsme úplně durch dorazili zpátky na nádraží, další knedlo vepřo, kofola jako pravá česká "fake coke" a vyrazili jsme zpátky do Prahy.

Více tady.

Results

Všechno dopadlo docela v pohodě, nebudu muset vrátit ani jedno ojro. Dokonce jsem dal i tu evropskou integraci, která ani neskončila ze všech nejhůř. Z businessu sice mělo bejt o něco víc, channel jsem měl taky myslim líp než za 13, ale maji tam v tom hodnocení docela bordel takže hlavně že všechno "passed"... Stejně je to jedno protože do indexu dostanu akorát mám x nemám. Všechno je to z 20ti bodovýho maxima, minimum na úspěšný projití je 10 bodů takže nakonec celých 28 kreditůůůůůů :-)

Just party

Mrs. Robinson živě v jednom Dublinským baru

Pochopitelný v jakýmkoliv stavu

A to jsem skoro nic neměl.

Jak vystřižený ze Zkrocený hory
(R.I.P. Heath Ledger)

Ze začátku trochu nejistoty, konec už je k nepoznání od originálu.

All good things come to an end...

...i tohle. Výsledky se dozvim až na konci února a tak semestr ze studijního hlediska zhodnotit nemůžu. Z těch třech hlavních jsem měl dobrej pocit, poslední by taky měla vyjít, ale když jsem viděl jak moc přísný hodnocení zkoušek bylo na ostatních fakultách tak s kreditama zatim nepočítám. Každopádně to byla ve všem velká změna. Největší samozřejmě v tom že bylo všechno v english, takže i když jsem se tolik novinek nedozvěděl, byly všechny přednášky, projekty a eseje zajímavý zase něčím jiným.

Ze všech ostatních hledisek to nemělo chybu. Návštěva Bruselu, Paříže, Dublinu, Amstru, Waterloo a Brugg spousta skvělých lidí nejenom z Evropy a dalších skvělých který mě nenechali zapomenout na domov :-) Ochutnaných 15 druhů piv, z hranolků přibraných 8 kilo, parádní a ještě líp vařící spolubydlící, díky kterým vim že na jih od Říma jsou všichni "lazy asses", modřiny z ragby jen tak nezmizí a na špagety ani pizzu kečup prostě nepatří.

A než to tady zase na nějakou dobu zakončim tak z počítače možná ještě vyhrabu pár kravin posbíraných od začátku září...

Last one

To nejhorší bylo za mnou, kredity z Total Quality Managementu mi pravděpodobně nebudou už k ničemu a tak jsem si na zkoušce dovolil odpovídat podle sebe, a to obráceně než byla hlavní myšlenka celýho kurzu po celej semestr. Ale naše seminárka byla jedna z nejlepších takže si mě vyhodit nemoh dovolit, hehe. Večer byl příjemnější. Poslední a nejdelší ze všech začal v Salamandru, pokračoval spolu s dalšíma 50ti lidma v jedný kuchyni na Italielei a skončil nad ránem se spoustou emocí v Red&Blue kousek od řeky. Po něm se ráno většina lidí začala balit a i já jsem po dopoledním úklidu ještě v polospánku sednul v 14:03 na vlak. Pěkný. Cesta byla v pohodě, dokonce jsem domu dokázal dopravit celých 48 kilo kufrů. Jenom se stejně jako o Vánocích nějak nemůžu srovnat. Za den jsem stihnul akorát vybalit jeden ze dvou kufrů, procházku na čerstvým vzduchu a po dvou Kriekách u hokeje zase postel. Ale to přejde.

1 veeery easy to go

Ve středu bylo poslední setkání s mevrouw Van Hoof. Svoje největší spoždění za celej půlrok si schovala na zkoušku a tak na prezentaci našeho vypiplanýho export plánu zapoměla. A to se mi po dlouhým spánku zase tak krásně vstávalo...místo v devět jsme se teda měli sejít v poledne, ale o půl jedný se bez omluvy objevila a než nás poslouchat a včetně testu ve škole sedět až do tmy radši jen vybrala projekty a poslala nás na oběd. Ve dvě se už žádný změny nekonaly, napsal jsem si tříhodinovej, nejdelší test v mým životě s všelijakýma otázkama z mezinárodního obchodu a tim vícméně zakončil studijní povinnosti. Na poslední úterní předmět se nic naučit nedá a doma mi tenhle stejně nikdo nejspíš neuzná. Většina zkoušky by stejně měla bejt jen obhajoba seminárky se kterou už je spokojenej.

4 hodiny před ranní zkouškou, po vyčerpání všech životabudičů

Večer jsme strávili u Camille doma, na karaoke a loučením s Nachem, Camille a Romainem který dneska odletěli do Pyrenejí a po zkouškách si lyžováním odpočinout před druhým Antwerpským semestrem. hm :-/ Tady s poslední zkouškou přešlo krásný čtrnáctidenní počasí a od rána leje a fouká jako prase. Skoro se ani se nedá vyject na kole, to už je co říct. Ale tak co, posledních pět dní..zejtra ráno se podruhý a snad už úspěšně pokusime vydat do nedalekýho Gentu.

fakt jako prase, kola před menzou nikdy stát nevydrží

2 to go

International marketing byl pro změnu úplně v pohodě. Ale stejně jako u ostatních jsem nevěděl co čekat, neměl tu nic jinýho na práci a tak jsem nad ním strávil celej dlouhej tejden. Navíc jsem si před pondělím do 4 do rána čet všechny případový studie, ale na test byly tři hodiny takže spousta času najít si odpovědi na místě :-/ Tak jsem se sice nevyspal, ale zase měl všechno vyplněno za půl hodiny a moh jít před obědem ulehnout. Už jen aby se tomuhle podobal i zejtřejší International Business.

Ale většinu už mám za sebou a právníci poslední zkouškou zakončili semestr takže na obědě zase potkávám spoustu známých lidí. Navíc jsem včera v devět všechno zabalil a v De Giovanni na Groenplaatsu jsem do sebe spolu s ostatníma po těstovinovým tejdnu nacpal tu největší pizzu a tři Konincky. Tak se to tady zase docela dá.

Giving up

Úterý patnáctýho ledna devět nula pět večer, tak tu všeho fakt začínám mít po krk. Hlavně pokoje, zítra strávim den v knihovně, aspoň uvidim lidi, z těch zdí mi za těch deset dní tady už pomalu začíná hrabat. Stejně jsem po druhý za semestr shodil ze stolu lampičku a prože stínítko se rozsypalo minule, nemělo jí co ochránit a vyhasla navždy. Takže si tu v tom věčným belgickým šeru nemám při čem číst. Včera jsem byl běhat, ale nikoho jsem nevytáhnul a tak si na to v Mediamarktu aspoň pořídil nový Kossy protože Plugy ze států mi po roce a půl umřely a pořád nevěřim že má cenu zabejvat se řešením jejich doživotní záruky. Ale nějaký divný, i moje umytý uši je dokázali za jedno pětikilometrový kolečko ucpat a když jsem dobíhal domu slyšel jsem už jak s hrncem na hlavě :-/. Navíc mi nejdou vyčistit, kruci. Ve městě jsme za celou tu dobu byli jednou, v pátek jsem od půl sedmý do sedmi vypil dva malý Hoegaardeny a v 7 jsme se zase rozprchli. Většinou učit, já do školy sepisovat poslední projekt. U něj se scházíme každej druhej den v 7 večer a píšeme dokud nás v 11 nevyhodí. No prostě je tady záááábava.

P.S. : Skyeurope mi peníze ještě nevrátili a místo toho dneska zase odečetli dalších €50. 29. mám totiž poslední zkoušku z Total Quality Managementu a 30.1.....letim domu.

P.S. 2 :a něco pozitivního, aspoň něco pozitivního.......

..................
..................
..................

tak příště :-)

3 to go

Páteční test se už tak dobře nepoved, víc než půlka otázek byly celkem velký detaily z tý European Union bychle, kterou jsem sice skousnul ale otázky byly tak záludně vymyšlený že jsem správný odpovědi nevěděl ani u těch mně nejznámnějších okruhů. Tak snad půjde zbytek líp.

Jinak celkově nic moc, všichni se učí takže docela proflákanej víkend. Aspoň jsem napsal velkou část jedný eseje, třikrát jsme dlouze povečeřeli, skouknul jsem 12 opic, Frekvenci, Hot Fuzz (pořadí podle líbivosti) a pár dílů ne moc povedenýho Big Bang Theory. Dneska jsme se při rugby po dlouhý době zase trochu vyvětrali a zaprasili na propršeným trávníku ve Stadparku a zejtra začínám s International Business...

To tu jako...

...zase jsem už skoro celej tejden?! :-) Na posteli nejde ani sedět. To na židli sice jde ale zase mi oči uskakujou na počítač. Tolik se tam toho děje, mnohem víc než v "The European Union - Economics, Politics and History by Susan Senior Nello 2007". A ovládat Winamp a něco poslouchat přece taky musim, to bych se tady za celej den zbláznil. Do knihovny se mi nechce. To ticho, otvírání dveří, po každým kolemprojdoucím člověk musí aspoň hodit oko, aspoň po těch hezčích. A kde bych si každých dvacet minut dával pauzu na mandarinku nebo kus čokolády. Docela se mi daří tady ty dary z prosince zpracovávat. Středeční noc byla o oříšcích v čokoládě, dneska bude Modrý z nebe. To to lítá, normálně se mi většinou vařit nechtělo, teď když čas nemám jsem si klidně udělal 200 g steak s rejží a hromadou zeleniny. Až na ty okurky..na první pohled stejný, vůně stejná..ale ze Znojma teda nejsou :-( stejně jsem se zase po dlouhý době dobře najed.

Na netu sleduju první třetinu, druhou, třetí, prodloužení..nájezdy a uklidnění Jirkovýma dvěma tradičníma bekendovýma "víkama". Dva body se Sláví docela ujdou. Hledám co zábavnějšího ještě províst..odepisuju na zprávy, povídám o strašně důležitých věcech, prohlížim si nový maily s fotkama z prosincovýho výletu do Bruselu a toulání se po Antwerpách který mi zlepšujou náladu a na všechno u nich zapomínám a těsně před otočením se směrem postel a bestseller o evropský integraci se rozhoduju o tomhle "ničem" blognout :-) Ale nestěžuju si, jednu noc ještě přežiju a potom deset dní trochu volnějších..jojo jak se mi tu po tom pokoji bude za měsíc stejskat. I po těch italech, Marcovi, Giovannim, Alessiovi a Azzuře který v kuchyni zrovna tak vykřikujou. Že by někdo použil kečup? Sprostý slova už rozeznám úplně bezchybně. Za tři tejdny už zase budu doma tak se tu zejtra po zkoušce snad konečně už s někym taky uvidim.

P.S. Tak prej je to dneska nějaký smutný. Ale to bude tim že jsem celej den nevylez z pokoje a tim posledním povzdechnutím. Jinak teda všechno

paráááááááááááááááááááááááááádní :-)

4 to go

Tak až teď, potom co na ní trávim celej den od rána do večera, mě postel začíná fakt...no s*át. Strašně se houpe a prohybá, snad i když na ní ležim v klidu a p*del mám přitom asi o 30 cm níž než hlavu. I bez polštáře. Jako na houpačce, jemnějc to bohužel popsat nejde. A ty záda..aspoň vim že jsem se konečně začal učit. Po 4 hodinách spánku jsem vstal, z dvaceti lidí se do třídy vrhnul hladově první a vytáhnul si dvě otázky. První Huff Model of Spatial Interaction (neni to tak hnusný jak vypadá, tohle byla ta dobrá). Přeříkal jsem dvě stránky z knížky, nakreslil jeden graf a vzoreček, no comments. Druhá Functional discount systems as part of administrative programmed systems byla horší nejenom kvůli tomu že měla dvakrát delší název, ale bylo to i hodně povídání na který jsem si všechno nevzpomněl ani během celý hodiny na potítku. Ještě jsem se do toho trochu zamotal, ale po čtvrthodině vyprávění jsem u pana Van Waterschoota i přes tvář zasloužilýho pokrovýho profíka poznal že to na vyhození snad nebude. Výsledek ale bude vypadá to až na konci ledna, to je pro mě docela novinka na to že šlo jen o ústní zkoušku, kolikrát si tak tu mojí známku může celej měsíc ještě rozmejšlet?? Takže se asi posledního ledna shrne práce ze všech předmětů za celej semestr během několika málo vteřin. To bude legrace :-)
Zbytek dopoledne trávím na posteli která si mě přes noc tolik neužila, dva díly HIMYM, oběd a jdu zase pokračovat na páteční ráno.

Zpátky v Antwerpách II.

Tak jsem naposled zpátky v Antwerpách (aspoň teda naposled na Rodestraat a na tak "dlouho"). Let zase nebyl nic moc, Skyeurope jsou sice celkem sympatický (a dvakrát strhlou cenu letenky mi snad brzo vrátí), ale stejně se mi před přistáním zase trochu spotily ruce :-) Před Vánocema do Prahy to bylo v úplným mlíku a na sněhu, tentokráte ve vichru jakej jsem ještě nezažil a do poslední chvíle jsem zase nevěřil že to fakt těsně před runwayí srovná. Aspoň že jsme se v Praze na letišti náhodou potkali s Tomem, Wendy a jejíma dalšíma dvěma kámoškama tak nás na tu cestu bylo víc. Z prosincový návštěvy mi ještě zbyl jeden goupas na vlak, tak jsem na poslední řádku vyplnil Brussel Luchthaven - Antwerpy a už asi po desátý kolem Atomia jsme přes Brussel Noord vyrazili. Nejdřív do nejbližšího Antwerpskýho McDonalda mastnýma hranolkama doplnit přes Vánoce shozenou hladinu cholesterolu a odtud každej zpátky k sobě "domů".

Takový teplo! V 6 večer ještě bylo 8 stupňů, přes den je tady normálně přes 10, krásný jaro. Ale zatim jsem si ho moc neužil, ve středu Channel management, v pátek Evropská ekonomická integrace. Ležim v knížkách, 60 stránek za den je úspěch a tak v přečtení všeho ani nedoufám. Přestal jsem to řešit a uvidim až co bude na místě, přinejhorším tu nějaký eura na vrácení stýpka vyžebrám na místním hlaváku, vlaky už zase jezdí.. :-)
Lidi se postupně vrací zpět ale nikde žádný velký nadšení, nikomu se z vyhřátých domovů nechtělo a z pod hromady knížek si nikdo nenajde ani chvíli na jednoho večerního Krieka. Ale teď bych stejně bych nešel, radši si ho za babku dám po zkouškách doma v Potrefený Huse :-) Tak zatím.

100

Stý příspěvek na blogu, přestávám psát. Sbalim knížky a přes Vánoce budu pokračovat doma. Nic lepšího už taky nepřijde. Dík Jiřímu, Tereze, Romanovi, Ivetě, Janě, Peťe, Mírovi, Zuzce [pořadí na letence:-)] za spoustu přivezených dárků, a že se tady objevili "náhodou" zrovna na můj nejlíp strávenej víkend tady v Antwerpách. I přes snahu Belgických drah, zavřených palačinkáren a hroznýho větru se pokazit nepodařil. Teď se každej den loučim s několika lidma, dopisuju eseje a seminárky, uklízim na schody vyvržený večeře, dojídám poslední zásoby..dělám samý podobně příjemný věci a už se zase těšim na leden.

2007-12-11

Nečekal jsem že jsou tak profláklý a po lístkách na Rodrigo y Gabriela se začal pídit až tři týdny před jejich vystoupením v Amsterdamským Melkwegu. Takže pozdě. Tady pro ukázku. Neni to klip, ale needitovaná live performance. Kate Nash byla vyprodaná už v září.

Rodrigo y Gabriela - Tamacun

Kate Nash - Foundations

Dublin

Výkřiky z minulýho tejdne prej byly jedny z nejlíp čitelných, pak zase nesrozumitelný ale ve čtvrtek večer jsem už byl trochu mimo, radši si to po sobě už nečtu. Teď už jsem zpátky s hlavou provětranou čerstvým irským mořským vzduchem a vyhřátej z netypických neirských prosincových 13 stupňů. Do Belfastu jsme se sice nepodívali, ale samotnej Dublin je až na ty ceny jedno z nejhezčích měst jaký jsem kdy viděl a moře plný tuleňů a prosluněný útesy poloostrova Howth byly v tuhle roční dobu ("Nejhorší okamžik pro návštěvu Dublinu je začátek prosince") úžasný. Ale psát nebudu, fotky (z který se ke mě časem dostanou) mluví za vše a navíc potřebuju do Čtvrtka ještě vyplodit něco do školy.

Jedna skupinová

B&W

Útesy kolem Howthu

Věčně se divící tuleň

2007-12-06

Aaaa už je skoro pět, to se ta škola protáhla. Od půl sedmý holandština, jo ten dlouhej úkol, kdy to napíšu..asi budu muset, esej se na zkoušku bude hodit. Ale slíbil jsem Katce že jí pošlu tu minimálně z půlky hotovou seminárku na TQM a jsem teprve v půlce tý svojí. Asi večer, ale kdo bude ráno před sedmou vstávat na ten vlak?? No tak snad přes víkend něco vymyslí sama, v pondělí to dodělám. Telefon z Rakouska, konzultace zdravotního stavu s autem plným doktorů, jak jinak než dobře naladěným. Všechno OK. Loni napadlo až v únoru a teď na potvoru metr sněhu už měsíc před Vánocema, taky bych se svez:( ale zpátky, vyprat, pár trik mi ve skříni ještě voní, ale v ponožkách dole raší žampióny, co si vezmu do Dublinu? Teď. Kdy jindy, nahážu je do baťohu, holandštinu pod rameno a jdu prát, casy na International Business až se v pondělí vrátim. Blbec jsem myslel že 20. je pátek a tak mám letenku domu přesně na čtvrteční hodinu kdy jsem měl stát před posluchárnou a prezentovat. Tak si to budu muset odbejt o tejden dřív a 20. se místo toho doma smát těmhle řádkům. Taky něco Ashe k Vánocům, když už jsme se rozhodli předat si tu dárky..no jestli v Irsku nenajdu nic originálního? A ostatním. Od koho všeho asi tak něco dostanu s očekáváním dárku zpátky minimálně stejný hodnoty. Sice bych rád, ale kdo mi uzná omluvenku že jsem poslední dva tejdny musel strávit u kompu, hmm? Už aby přijeli, pěkně tři dni volna. Jo, úplně, tu páteční ústní z holandštiny vypustim a pojedeme do Bruselu. A v sobotu do Gentu. Na lodě nebo se večer jen tak projít. Stejně mám takovej pocit že mi tu z toho doma moc neuznaji. heh. Už je mi jedno i to že Ryanair nemá v letadlech záchranný vesty. Snad mi to bude jedno i v pondělí zase na zemi:)

Sinterklaasdag

Taky potřebuju chvíli psát něco česky. Poslech jsme včera měli i s obrazem, v kině na velkým plátně a na úrovni chystaný zkoušky. A to o belgickým Mikuláši kde bydlí a co se mu musí 5. prosince příchystat. Kromě jinýho kafe a cigarety a jeho vlastní portrét, jinak ponožku nenaplní. Takže to bude asi něco jako Bad Santa v podání Billy Bob Thortona. Toho nám 24. v televizi asi zase nepustí...a vůbec se tu s ničim nepářou. Během poslední přednášky International businessu paní Van Hoof zvládla celou Stellu. Povídala, usrkávala a měla radost že si nemusela kupovat čaj a dostala jí na nějaký recepci před posluchárnou. Hlavně američani skoro padali pod stoly. Ve státech pod 21 let skoro neni šance se k alkoholu dostat, kolem univerzit se taky tězko shání, natož aby se skleničkou někdo přednášel. Ale je dobrá. jako hlava fakulty sice trochu svérázná, věčně chodí o půl hodiny pozdějc a neovládá počítač, ale dobře se poslouchá a přednášky jako jedny z mála k něčemu jsou.

Pokračování, seminárka a prezentace na Total Quality Management je o integrovaných manažerských systémech a všelijakých ISO certifikacích takže zase vykrádám svojí bakalářku a starší seminárky. V podstatě jen překládám a slepuju takže mám čas i vnímat povedený nový Black & White album The Hives. Je mi o něco líp, ale pořád ještě cítim ten blbej víkend a tak si dávám pauzu. /Barney: Come on Ted, this is an incredible opportunity; we'll meet our soul mates, nail 'em and never call 'em again./ Zase v english dopisuju další podstatnou část (už jen zejtra a pak celej víkend v tahu) a jdu se trochu pohnout. Dneska bez holandštiny takže akorát Fitness Het Eiland a večer pokračování.

Toto letí...

...ale to poslední dva tejdny školy vždycky. Je mi nějak divně. Nevyspanej a nastydlej z víkendu, po celým pondělním odpoledni v knihovně a šesti hodinách spánku jsem vstával do školy v půl osmý, no kde to jsme...sedim na posteli, po dvou banánech, šesti mandarinkách, hrušce a energy drinku zírám do rozdělaný prezentace na Channel management kterou máme do pátku odevzdat a jejíž powerpointovou podobu jsem si vzal na krk. Přejdou mi přes ní dva díly How I Met Your Mother /Lily: On Monday I'm going to have to tell my kindergarten class, who I tell not to run with scissors, how my fiancé ran me through with a broadsword. Marshall: Technically, it didn't go all the way through. Lily: I'm sorry, were we having a discussion about the degree to which you stabbed me?/ Hehe. Vitamínová bomba začíná zabírat [k předávkování vitamínem C opět nedochází] a za zvuků Davida Graye (kterej mě sice nedostává do nálady pracovní, ale aspoň nějaký) prezentaci za necelý dvě hodiny konečně dodělávám. Náplň mi trvala jen o něco málo dýl než hraní si ve Photoshopu s jejím pozadím. To mi do příštího týdne zbejvají odevzdat už jen dvě práce. Radši nemyslím na to co všechno budu muset doma ještě přečíst a že mám jít od pondělí za tejden na zkoušku z holandštiny. Takže si s sebou o víkendu asi bereme učení.

Prezentace hotová, na onlajnu je CEB-PLZ po prvních deseti minutách 3:0, čas na úkoly na holandštinu jsem úspěšně zabil tímhle blognutím a můžu na ní probuzenej spokojeně vypadnout. Poprvý jsem se na to dneska večer chtěl vybodnout, ale jelikož je to první z posledních třech hodin před zkouškou tak vyrážím. I denk dat het klas vandags heel kort zijn zal omdat we een leuk uurlang luisteroffening over de Sinterklaas en andere Belgische feesten maken zullen / Myslím že to dneska bude docela krátký protože máme dělat zábavnej hodinovej poslech o Mikulášovi a jiných belgických svátcích. Jak tak koukám kolem tak bych tipnul že to tu zejtra bude vypadat nějak takhle. <-

Amsterdam

Z hlavního města sousedního Nizozemí se zatim všichni vrátili zklamaní a tak jsme v sobotu vyrazili až po obědě s plánem strávit v centru Amsterdamu celou noc. Přeci jenom o něm koluje spousta příběhů, navíc je sobota takže s tim kam se nad ránem uchýlit přece nemůže bejt problém, ne? Centrum a všechny významný budovy [2] a náměstí [3] jsme ale měli prochozený za hodinu a půl. Nafotili jsme nespočet kanálů [půdorys města je fakt originální - viz. fotka], ale kromě kostela na hlavním náměstí to bohužel všude vypadá úplně identicky, člověk se snadno ztratí a navíc procházení se v tak silným větru rychle omrzí. V sympatický hospodě jsme teda aspoň ochutnali jeden Heineken, jeden Amstel a prošli pár ulicema Red Light Districtu, kterej konečně netvoří jen jedna ulice jako v Antwerpách.

Kanály jako pěkný, ne že ne

Po půlnoci, po odjezdu posledního vlaku, jsme se rozhodli najít živou hudbu, klub nebo irskou hospodu..teda cokoli čím musí Amsterdam sobotní večer úplně přetejkat a lákat turisty. Všechny podniky se ale dělí jen na strip bary a coffeeshopy takže výsledkem byly tři kolečka promrzlým centrem, první ranní hodina a s ní začátek jejich zavírání. Židle na stolech, utírání barů, mrtvý ulice v centru a atmosféra evakuovanýho města..tohle že je sobotní Amsterdam?
Unavení jsme skoro bez řečí proseděli čas v několika depresivních barech, na nádražních schodech a do pěti do rána strávili nekonečnou noc. Konečně, popřáli jsme Amsterdamu pěkněj spánek, stejně šel spát asi 6 hodin před náma, a po přestupu v Rotterdamu se nedočkaví postele v 8 ráno probrali zase zpátky v Antwerpách.

Tak už ne, sice jsem si aspoň z venčí prohlídnul známou Melkweg music hall, ale přece jenom je to jen 700set tisícový město a pokud člověk neni zapálenej konzument omamných a psychotropních látek nebo nadrženej námořník, neni to pro strávení noci, ani dne, zdaleka nejlepší místo.

2007-11-25 a zpátky

Ráno jsme vyrazili na nakonec nejlepší místo, o kterým jsem předtim nic nevěděl, na Montmartre. Buhvíproč se stanice metra jmenuje Anvers - francouzsky Antverpy. Umí tam pěkně malovat, úžasným systémem okrádat na skořápkách, vařit svařák, spoustu dalších věcí a na město odjinud lepší výhledy nejsou. Ještě s bílým kostelem na špičce, škoda že jsme se nezastavili včera v noci...

Cesta na Montmartre


Potom Notre Dame, opět Arc de Triumph a od něj po celý Champs-Élysées ke Grand Palace, přes řeku k Invalidovně, parlament, přes řeku zase k Louvru a maratón jsme po Královským paláci, Národní knihovně, Opeře a jednom krásně nasvíceným obelisku zakončili v 6 zase u muzea d`Orsay. Uf. Bastilla na zastávce metra Bastilla naštěstí už nestojí a Louvre je na celej den, takže jsme viděli všechno.

Z Montmartru


Tak se mi jak jinak než líbila - francouzský nadšení pro krásu a umění, schopnost postavit v centru města několik kilometrových parků jako před Louvrem, Invalidovnou nebo Královským palácem, ale narozdíl od živýho Londýna nebo Říma mi připadá jako zaseklá na konci 19. století a žijící jen ze svojí [i když bohatý] historie. Odsouváním mrakodrapů za řeku do La Défense [i když se tu pravda do secesního a gotickýho centra hodí míň než kde jinde], průmyslu na jih Francie, odsuzováním všeho jinojazičnýho [nejen proto jsou tu problémy s imigrantama ze všech evropských měst největší]. A jazyk. Kromě pár nepublikovatelných vět o francouzštině nevim nic a taky proto bych si tu těžko dokázal představit trávení delšího času.

A stylově na odjezd