2007-11-24 Do Paříže

Víkend v Paříži se vyved, oba dny bylo kolem 10ti stupňů, sluníčko svítilo z posledních sil a půlka soboty a půlka neděle byly nakonec až kam. Byl jsem zvědavej hlavně po dvou zážitcích z krátkých několikahodinových návštěv [věž, s davem kolem Louvru k Notre Damu a pryč], při kterých mě Paříž spíš odpudila než zaujala. Bydleli jsme kousek od Archy [to velký okno - na fotce se nezdá, ale 110 metrů je víc než dvakrát tolik co má samotnej ohromnej Vítěznej oblouk] v La Défense. V nejmodernější čtvrti, ve který stojí všechny budovy který pařížani v centru nechtěji - všechny kanceláříplný prosklený mrakodrapy, který se dokonce od roku 1972 ani jinde než tady stavět nesmí.

Odtaď jsme do muzea d`Orsay dorazili docela pozdě, takže na něj zbyla jen hodina a půl za kterou se celý projít nedalo. Ani proběhnout, takže jsme všechny ty impresionistický poklady přelítli jen tak zběžně, snad někdy jindy...od něj kolem rozzářený Eiffelofky a přes řeku. Nahoru se nám nijak zvlášť nechtělo - pohled z ní jsem si stejně už jednou užil a výjezd výtahem by stejně lepší než ten minulej [pro zúčastněné - 1998, po vydání If You Tolerate This od MSP] nebyl. Ale pěkně blikala.



Od věže jsme se vydali k Arc de Triumph na začátku Champs-Élysées, kde se během těch deseti minut v nejchaotičtějším provozu jakej jsem kdy viděl žádná nehoda nestala ?? [na pětiproudým neoznačeným kruháči se podle pravidel rozhodně nejezdí] a to už byla tma. 30€ za nejlevnější špagety se nám obětovávat nechtělo a tak jsme se disponujíce neomezenýma lístkama na metro vydali do Latinský čtvrti.

Mimochodem v ní stojí Sorbonna, ale nikdo na ní už skoro neviděl [tmou ani hlady] a tak jsme večer strávili v zapadlý narvaný hospodě u šneků, mušlí, francouzský kachny v pepřový omáčce, camembertu a zmrzliny..za slušnou cenu tři chody, po kterých jsme ale měli sílu akorát tak vydat se zpátky na sever města do hotelu v La Défense.