:-(

Jedna smutná zpráva z Barajas, na který se příští pátek a neděli chystám, kouř je vidět až do centra...ještě že se to nestává tak často.

19.08.2008 Kalmir (15:49): (moh bys napsat nejakej post o tom, jak ta skola funguje, resp. kolik ti dala)

Enforex je španělská druhá největší jazyková škola s dalšíma pobočkama ve spoustě států Latinský Ameriky. Má vlastní školní budovy, učebnice, ročně dvacet tisíc studentů apod. a tak jsem čekal spíš masovej přístup a jen pomoc při učení. Nicméně ve třídě jsme se během prvního tejdne scházeli plus mínus tři. Pozdějc náš počet sice postupně narůstal, ale současný maximum 8 lidí, z nichž se tři neprojevují, je pořád hodně malá skupina. Navíc jako všechno závisí na jednotlivcích, vyučujících a z pěti se kterými jsem se setkal byli čtyři celkem nadšení (aspoň vypadali že se nenudí), jsou vždycky skvěle připravení, je s nima radost mluvit. Třídy jsou malý, klimatizovaný, útulně vybavený moderním nábytkem, navíc jsme všichni zhruba stejnýho věku a tak jde celý dopoledne kromě procházení gramatiky spíš o docela zábavný neformální povídání u kulatýho stolu. Těch pět hodin i po skoro měsíci utíká jako nic. Mimo školu se sice snažíme, jinak ale převládá angličtina, i tak bych srovnal tejden tady tak s třema měsícema ve škole, kde jsem měl tři hodiny čístýho času tejdně.

Jedinej problém je že je to moje první setkání se soukromou školou, ne zrovna levně placenou, která je mimojiné v nabídce Student Agency a podobných společností. Takže druhý dva týdny byla škola plná 15-17letých dětí, který v Madridu trávili čtrnáct dní z donucení, odbíhali na cigára a některý neřekli za celou dobu ani slovo španělsky. Kanaďanka Betty zase uměla jen necelou polovinu abecedy a tak šlo všechno hrozně pomalu. Teď už to zase odsejpá. Sice je nás 8 ale všichni se snaží něco dělat a tak je tenhle tejden hned po tom prvním nejlepší. Už ho bude moct trumfnout jen ten příští. Páteční letenku jsem si odložil až na poslední srpnovej den a tak mi tady zbejvá ještě celých 12 dní.

Tercera semana

Od pondělí se to ve škole zlepšuje, skupina postupně řídne a o to víc se mluví. Často se lidi s končícím srpnem vrací domů a tak by to tak snad mělo vydržet až do konce. V úterý jsme se vydali do Prada, největšího muzea, který je sice plný skvostů z 15. století ale tudíž taky hodně monotematický, a náboženský motivy nás po hodině omrzely. Superrychlej španělskej výklad života malířů a technik malby tomu ještě uškodil protože jsme z něj nepobrali skoro nic a utrhli se na vlastní cestu. Ve středu úžasnej Královskej palác kterej je asi tim nejlepším co se tady dá vidět a ve čtvrtek jsem stihnul pravej španělskej tříchodovej oběd a odpoledne v největším Parku s Irene na její krátký pauze při cestě z Antwerp. Jinak se nic zajímavýho nepřihodilo. Ve čtvrtek jsme byli opět v Cafe Bourbon na Plaza del Sol, sváteční pátek bylo zase do rána spoustu oslav ve všech ulicích a za víkend jsem akorát stihnul přečíst jednu knížku, přebookovat letenku na poslední srpen a v kině shlídnout nejlepší film minimálně tohohle roku.

Fin de semana 2

Neni to náhoda. Buhvíproč jsou 8 z deseti taxíků škodovky, 1 je seat a ten jeden jedinej zbejvá na mercedesy, peugoty a další raritní značky. Že jsou levný, ale proč je jich tady tolik?

Vedro nepřestává, bez klimatizace jsou noci dlouhý a tak bylo až dneska ráno jen 20 stupňů a cestou do školy jsem poprvý radši přešel na slunečnou stranu ulice. Klimatizace ale tentokrát nešla ani tam tak jsem druhou hodinu vzdal a udělal si pauzu. Jinak víkend. V pátek večerní fotbal, v sobotu jsem se prošel po městě k nádraží Principe Pío, zpátky se vrátil metrem a vyrazil na setkání do bytu na severu Madridu, z něj pak pozdějc do centra a nakonec do bývalýho divadla, dneska klubu Joy u náměstí Puerta del Sol.

Ráno jsem si (aspoň na neděli) přivstal a s Nachem prošel La Latinu a Rastro - trh s oblečením a spousty levnýma a užitečnýma věcma, kde madrileños (typický madriďani ==>)


a cikáni (tady ne tak pejorativně) každý nedělní dopoledne zaplňujou stánkama celou velkou čtvrť. Potom jsme si na několika místech dali Tinto verano (červený+fanta+spousta ledu), manzanillu (hořký bílý sherry), kañu (dvoudecový pivo s gratis talířem oliv nebo jamónu), gazpacho (ledová polívka z rajčat a okurek) a huevos rotos (vejce, jamón, brambory, bageta) a po odpoledni španělský kultury jsem uchozenej prospal večer i noc až do pondělního rána.


      Při objednávání je třeba dát bacha na každý písmeno. Kaña se někdy plete se se slovem koño (to co nemaji chlapi), stejně tak jako se kuře - pollo může zaměnit za palo (to co nemaji ženský). Po objednání menu koño + palo je třeba počítat i s vyhozením z restaurace.

Santiago Bernabeu

Taková jedna na první pohled nezajímavá, přes léto prázdná železobetonová budova z padesátých let. Čím odpudivější a zašlejší stadion, tim impozantnější, jako by z něj smrděly všechny ty góly a spocený trika za poslední půlstoletí.

Martes 5/8/2008

V pondělí se mi prohodily hodiny, začínám v půl desátý, takže odpoledne zbývá spoustu času na město. Od soboty je už čtvrtej den neustále 39 ve stínu a tak jsme se v pondělí akorát vydali do klimatizovanýho Museo Centro de Arte Reina Sofia podívat se na Dalího, Picasa a další zajímavý surrealistický fotky a obrazy. V tom vedru nic víc.

Škola navíc tenhle tejden za moc nestojí, minulej tejden jsem se trochu rozmluvil, rozvzpoměl na všechno co jsem kdy u měl, zjistil něco navíc a navíc teď přijelo spoustu lidí kolem 17 let v basketbalových trikách, čepicích který zásadně nesundavaji a naprosto bez zájmu takže to sice k něčemu je, ale jde to pomalejc, na hodině nemám moc co dělat a snad se mi podaří se na příští tejden přesunout někam jinam. Jinak to jde, lidi v pohodě a kdyby tady všude kromě supermarketů nebylo tak pekelně draho tak to nemá chybu.

Viernes y fin de semana (pátek a víkend)

Pátek jsem ve třídě strávil většinu dne zase sám a tak si celý odpoledne pěkně povídal. Večer jsme vyrazili na nedaleký hřiště na fotbálek. Takhle v centru se před náma jako oáza vylouplo 300 metrový golfový odpaliště, několik fotbalových hřišť, okruh na běhání a spousta fontán a míst na ležení. Prý za levno (€30 na hodinu) jsme se dvě hodiny vyběhali a chvíli pak strávili kus večera v Irským pubu. V sobotu byl první den brutálního horka tak jsem si akorát koupil tortillu espaňolu (zapečený vejce a pár brambor, naprosto bez chuti -->)

a El País a v nedalekým parku de Oeste jsme odpoledne proleželi pod stromama. Večer pak u bazénu a na terase v pátým patře apartmánu na kraji Madridu. A protože jsme s madridskou průvodkyní věděli na jaký dobrý a levný místa se vydat tak jsme ochutanali prý nejlepší madridskou sangrii a skončili v Bourbon Café na Plaza del Sol. Typická španělská maracha, teda páteční nebo sobotní noc prochozená celým centrem. Ráno se se šestou vyvalili snad ze všech dveří davy většinou střízlivých lidí, na Plaza del Sol byl najednou větší ruch než v poledne, a všichni se v přátelský atmosféře poklidně vydali do otevřených kaváren na snídaně, posedávat po sochách nebo jako my jen čekat na první ranní metro.

Mi casa

Buhvíproč mi telefon přestal stíhat nahrávat.

Jueves 31/07/2008

Včera jsme byli za rohem v Irským pubu kde je atmosféra trochu příjemnější než v těch uřvaných španělských, ale zase s anglickýma cenama takže taky žádná sláva. Ráno jsem se jen vyspal, udělal něco do školy a vyrazil. Na první hodině jsme byli tři, zbytek odpoledne jsem zůstal ve třídě sám a dvě hodiny povídal o sobě, Čechách, Španělsku a o všem možným že dvě hodiny utekly zase tak rychle. Večer siesta, prospal jsem horko do 11 a pak se nechal vytáhnout na druhej konec města do největší evropský diskotéky, 7mi patrovýho El Kapitalu. Ale začal se plnit až kolem třetí a to ani zase ne tak moc, pití po €11 jsem ignoroval a navíc jelo první metro až po 6 takže to nestálo za nic. Stejně tak pak nestálo za nic ani dopoledne který jsem po třech hodinách spánku strávil ve španělštině a vyrazil do školy.

Miércoles 30/07/2008

Po úterní škole jsem si cestou domu koupil Bohemia glas skleničku (buhví proč se nikomu nelíbila a byla zlevněná z €4 na €2 a já jsem jí koupil za €1,60) a nějakých pár dalších kusů nádobí který doma postrádám. Na devátou jsem pak sebral tašku karlovarských oplatek a vyrazil na setkání s Nachem. Devátá ještě neni čas na vycházení z domu takže jsem na křižovatku Guzmán 'el bueno' a Avenida de la reina Victoria dorazil úplně durch. Hned jsme vyrazili do nejbližšího baru, a protože jsme byli už kus od centra a Nacho věděl přesně kam jít, byla hospoda plná španělů a i bez puštěný hudby nebylo slyšet vlastního slova. Objednal dos caňas a za dvě eura jsme dostali dvě dvoudecový piva a k tomu talíř tapas, teda něco malýho k jídlu za což chtěji v centru od €4, ale normálně se dává k pití zdarma. Takže dva kusy bagety s kusem šunky, jamónu, a pokračovali jsme dál. V dalším baru to byly opečený brambory s pálivou omáčkou, v dalším ruskej salát s hranolkama, ve čvtrtým zase kus bagety s jamónem a byl jsem po večeři. Na jedenáctou jsme bez metra prošli celým městem a na Plaza de Espaňa, ve čvtrt na dvanáct plným na trávě se povalujících lidí, a setkali se se spolubydlícím Gregorem a několika dalšíma lidma. Prošli jsme celej bulvár Gran Vía až do 'gay barrio' Chueca se spousty dalšíma barama a v jednom z nich ochutnali Sidru, jablečný pivo s minimem alkoholu chutnající jako mošt a k němu tři talíře dalších neznámých tapas. Pohostinnost nezná mezí. Daleko od domova jsme si pak nenechali uject poslední metro a ve dvě zalehli. V bytě funguje všechno jak má.

Období slev končí a tak jsou sice o to větší, ale zase neni moc z čeho vybírat. Ráno jsem si totiž potřeboval koupit něco na sebe, ale příště musim vyrazit dřív. V jedenáct bylo v centru na chcípnutí a tak jsem pořídil tričko za rohem v Corte Inglés (anglický kocour, ale jinak taky řetězec ohromných obchoďaků kterých je po městě nespočet, něco jako Tesco na Národní) a vydal se do školy. Pět hodin uteklo ve třech lidech ve třídě zase docela rychle.

Martes 29/07/2008

Školy bylo docela dost, pět hodin s jednou dvacetiminutovou přestávkou byl trochu šok, ale ve třídě jsme byli jen tři takže ani nebyla chvíle na sledování času a do půl sedmý to uteklo docela rychle, jak rychle jenom může pět hodin utýct. Nachovi večer nebylo dobře takže setkání se odkládá.

Po škole jsem zašel nakoupit. Je tady nečekaně levno. Čtvrt kila výbornýho salámu za ojro, ohromná bageta na dva dni za půl, 6 litrů mlíka za €3 atd. takže jsem spousty věcí pořídil za €20 a dlouho nikam nemusím. Po večeři a krátkým spánku jsme se v 11 se západem slunce sešli s několika dalšíma lidma v centru před operou, prošli na Plaza del sol a u něj se vydali do irskýho pubu. Po půlhodině přišla objednávka, další se s typickou španělskou pomalostí za celej večer už nekonala a tak jsme po jednom pivu vyrazili na poslední metro zpátky na severozápad Madridu. Bydlení trochu skřípe ale na ten měsíc mi to nijak nevadí..hlavně že je škola v pohodě, dneska jsme byli na hodině jen dva (2!) a tak půl sedmá přišla ani nevim jak.

Lunes 28/07/2008

Je tady horko, ale doma ve třetím patře i ve škole pod klimatizací docela snesitelný. Včera jsme měli trochu problémy s ubytováním, v pokoji jsme si zabouchli všechny věci a místo večeře a vyspání po dlouhý cestě jsem tak strávil noc bez klimatizace, peněz, telefonu, počítače a šel tak do školy s prázdým břichem a nepřipravenej. Testu jsem ale 33% vyplnil bez chyby a po krátkým pohovoru mě poslali (tuším ze čtyřech skupin) do druhý odspoda. Podle knížky co jsem dostal je to asi tak akorát.

Jinak to jde rychle, na ulici nikdo neplácne ani slovo anglicky a tak jsem se musel snažit od prvního kontaktu s policií která mě legitimovala po podezřelým (ani jsem se jim nedivil) chováním před budovou ministerstva vnitra při hledání mýho bydlení. V něm bydlím s pohodovým Skotem a domýšlím si ty dvě třetiny soulásek a samohlásek který polyká. Jinak fajn, na patře jsou dva ne moc komunikativní korejci ale ve škole jinak samý normální lidi stejnýho věku z celý Evropy. Po ranním orientation kde jsem toho moc nepochytil začínám dneska odpoledne, a večer snad setkání s Nachem..škola je teda hned za rohem, ani ne pět minut cesty a každej den od půl druhý do půl sedmý takže nejhorší hodiny dne budou pod klimatizací.

This time tomorrow...

...where will we be..tak snad už v Madridu, 280 15, na Calle de Guzmán 'El Bueno' 18.

CZE x TUR 2:3 (2:0)

Fuck, shit, cock, ass, titties, boner, bitch, muff, pussy, cunt, butthole, Barbra Streisand!

Karlštejn trip

Před rokem jsem ani nevěděl že někam pojedu, ještě nedavno přemejšlel jak to může v Belgii studijně vypadat, jak asi přežiju půl roku v nějakým přístavu, a minulou středu to už bylo dlouhatánských 84 dní od návratu a o den víc od poslední zkoušky. Proč minulou středu? Obvyklým letem se Skyeurope s přistáním v Praze v 18.30 přiletěla Irene A Montaner Talavera se kterou jsem se na letišti pěkně našel, a protože přijela jen s malým báglem mohli jsme to vzít rovnou do centra. Po dlouhý době jsem se jako turista podíval do centra..řeka, staromák, orloj, václavák, národní třída, divadlo, mraky focení a spousta jídla. Za tři dni jsem ochutnal jinak taky ne moc častou svíčkovou, rajskou, knedlo vepřo a tak všelijak aby si odvykla belgickým hranolkům. A místo toho něco ještě nezdravějšího :-) Za dva dni toho v Praze na koukání už moc nebylo a tak jsme v pátek, i když bylo hnusně jak ani nepamatuju, s Wendy (která jí jinak měla povětšinou na starost) a několika dalšíma lidma s VŠE vyrazili na Karlštejn. S nutným průběžným zahříváním jsme dva kiláky od nádraží na hrad ušli za necelý tři hodiny, což se Irene takhle před obědem trochu nezdálo, ale prohlídka stála za to. Až na její dýlku a to že nám během ní bylo ukázáno asi pět záchodů z nichž nebyl ani jeden funkční a zrovna byly po nekonečný cestě nahoru k hradu tak potřeba. V čim dál tim větším lijáku jsme úplně durch dorazili zpátky na nádraží, další knedlo vepřo, kofola jako pravá česká "fake coke" a vyrazili jsme zpátky do Prahy.

Více tady.

Results

Všechno dopadlo docela v pohodě, nebudu muset vrátit ani jedno ojro. Dokonce jsem dal i tu evropskou integraci, která ani neskončila ze všech nejhůř. Z businessu sice mělo bejt o něco víc, channel jsem měl taky myslim líp než za 13, ale maji tam v tom hodnocení docela bordel takže hlavně že všechno "passed"... Stejně je to jedno protože do indexu dostanu akorát mám x nemám. Všechno je to z 20ti bodovýho maxima, minimum na úspěšný projití je 10 bodů takže nakonec celých 28 kreditůůůůůů :-)

Just party

Mrs. Robinson živě v jednom Dublinským baru

Pochopitelný v jakýmkoliv stavu

A to jsem skoro nic neměl.

Jak vystřižený ze Zkrocený hory
(R.I.P. Heath Ledger)

Ze začátku trochu nejistoty, konec už je k nepoznání od originálu.

All good things come to an end...

...i tohle. Výsledky se dozvim až na konci února a tak semestr ze studijního hlediska zhodnotit nemůžu. Z těch třech hlavních jsem měl dobrej pocit, poslední by taky měla vyjít, ale když jsem viděl jak moc přísný hodnocení zkoušek bylo na ostatních fakultách tak s kreditama zatim nepočítám. Každopádně to byla ve všem velká změna. Největší samozřejmě v tom že bylo všechno v english, takže i když jsem se tolik novinek nedozvěděl, byly všechny přednášky, projekty a eseje zajímavý zase něčím jiným.

Ze všech ostatních hledisek to nemělo chybu. Návštěva Bruselu, Paříže, Dublinu, Amstru, Waterloo a Brugg spousta skvělých lidí nejenom z Evropy a dalších skvělých který mě nenechali zapomenout na domov :-) Ochutnaných 15 druhů piv, z hranolků přibraných 8 kilo, parádní a ještě líp vařící spolubydlící, díky kterým vim že na jih od Říma jsou všichni "lazy asses", modřiny z ragby jen tak nezmizí a na špagety ani pizzu kečup prostě nepatří.

A než to tady zase na nějakou dobu zakončim tak z počítače možná ještě vyhrabu pár kravin posbíraných od začátku září...

Last one

To nejhorší bylo za mnou, kredity z Total Quality Managementu mi pravděpodobně nebudou už k ničemu a tak jsem si na zkoušce dovolil odpovídat podle sebe, a to obráceně než byla hlavní myšlenka celýho kurzu po celej semestr. Ale naše seminárka byla jedna z nejlepších takže si mě vyhodit nemoh dovolit, hehe. Večer byl příjemnější. Poslední a nejdelší ze všech začal v Salamandru, pokračoval spolu s dalšíma 50ti lidma v jedný kuchyni na Italielei a skončil nad ránem se spoustou emocí v Red&Blue kousek od řeky. Po něm se ráno většina lidí začala balit a i já jsem po dopoledním úklidu ještě v polospánku sednul v 14:03 na vlak. Pěkný. Cesta byla v pohodě, dokonce jsem domu dokázal dopravit celých 48 kilo kufrů. Jenom se stejně jako o Vánocích nějak nemůžu srovnat. Za den jsem stihnul akorát vybalit jeden ze dvou kufrů, procházku na čerstvým vzduchu a po dvou Kriekách u hokeje zase postel. Ale to přejde.

1 veeery easy to go

Ve středu bylo poslední setkání s mevrouw Van Hoof. Svoje největší spoždění za celej půlrok si schovala na zkoušku a tak na prezentaci našeho vypiplanýho export plánu zapoměla. A to se mi po dlouhým spánku zase tak krásně vstávalo...místo v devět jsme se teda měli sejít v poledne, ale o půl jedný se bez omluvy objevila a než nás poslouchat a včetně testu ve škole sedět až do tmy radši jen vybrala projekty a poslala nás na oběd. Ve dvě se už žádný změny nekonaly, napsal jsem si tříhodinovej, nejdelší test v mým životě s všelijakýma otázkama z mezinárodního obchodu a tim vícméně zakončil studijní povinnosti. Na poslední úterní předmět se nic naučit nedá a doma mi tenhle stejně nikdo nejspíš neuzná. Většina zkoušky by stejně měla bejt jen obhajoba seminárky se kterou už je spokojenej.

4 hodiny před ranní zkouškou, po vyčerpání všech životabudičů

Večer jsme strávili u Camille doma, na karaoke a loučením s Nachem, Camille a Romainem který dneska odletěli do Pyrenejí a po zkouškách si lyžováním odpočinout před druhým Antwerpským semestrem. hm :-/ Tady s poslední zkouškou přešlo krásný čtrnáctidenní počasí a od rána leje a fouká jako prase. Skoro se ani se nedá vyject na kole, to už je co říct. Ale tak co, posledních pět dní..zejtra ráno se podruhý a snad už úspěšně pokusime vydat do nedalekýho Gentu.

fakt jako prase, kola před menzou nikdy stát nevydrží

2 to go

International marketing byl pro změnu úplně v pohodě. Ale stejně jako u ostatních jsem nevěděl co čekat, neměl tu nic jinýho na práci a tak jsem nad ním strávil celej dlouhej tejden. Navíc jsem si před pondělím do 4 do rána čet všechny případový studie, ale na test byly tři hodiny takže spousta času najít si odpovědi na místě :-/ Tak jsem se sice nevyspal, ale zase měl všechno vyplněno za půl hodiny a moh jít před obědem ulehnout. Už jen aby se tomuhle podobal i zejtřejší International Business.

Ale většinu už mám za sebou a právníci poslední zkouškou zakončili semestr takže na obědě zase potkávám spoustu známých lidí. Navíc jsem včera v devět všechno zabalil a v De Giovanni na Groenplaatsu jsem do sebe spolu s ostatníma po těstovinovým tejdnu nacpal tu největší pizzu a tři Konincky. Tak se to tady zase docela dá.

Giving up

Úterý patnáctýho ledna devět nula pět večer, tak tu všeho fakt začínám mít po krk. Hlavně pokoje, zítra strávim den v knihovně, aspoň uvidim lidi, z těch zdí mi za těch deset dní tady už pomalu začíná hrabat. Stejně jsem po druhý za semestr shodil ze stolu lampičku a prože stínítko se rozsypalo minule, nemělo jí co ochránit a vyhasla navždy. Takže si tu v tom věčným belgickým šeru nemám při čem číst. Včera jsem byl běhat, ale nikoho jsem nevytáhnul a tak si na to v Mediamarktu aspoň pořídil nový Kossy protože Plugy ze států mi po roce a půl umřely a pořád nevěřim že má cenu zabejvat se řešením jejich doživotní záruky. Ale nějaký divný, i moje umytý uši je dokázali za jedno pětikilometrový kolečko ucpat a když jsem dobíhal domu slyšel jsem už jak s hrncem na hlavě :-/. Navíc mi nejdou vyčistit, kruci. Ve městě jsme za celou tu dobu byli jednou, v pátek jsem od půl sedmý do sedmi vypil dva malý Hoegaardeny a v 7 jsme se zase rozprchli. Většinou učit, já do školy sepisovat poslední projekt. U něj se scházíme každej druhej den v 7 večer a píšeme dokud nás v 11 nevyhodí. No prostě je tady záááábava.

P.S. : Skyeurope mi peníze ještě nevrátili a místo toho dneska zase odečetli dalších €50. 29. mám totiž poslední zkoušku z Total Quality Managementu a 30.1.....letim domu.

P.S. 2 :a něco pozitivního, aspoň něco pozitivního.......

..................
..................
..................

tak příště :-)

3 to go

Páteční test se už tak dobře nepoved, víc než půlka otázek byly celkem velký detaily z tý European Union bychle, kterou jsem sice skousnul ale otázky byly tak záludně vymyšlený že jsem správný odpovědi nevěděl ani u těch mně nejznámnějších okruhů. Tak snad půjde zbytek líp.

Jinak celkově nic moc, všichni se učí takže docela proflákanej víkend. Aspoň jsem napsal velkou část jedný eseje, třikrát jsme dlouze povečeřeli, skouknul jsem 12 opic, Frekvenci, Hot Fuzz (pořadí podle líbivosti) a pár dílů ne moc povedenýho Big Bang Theory. Dneska jsme se při rugby po dlouhý době zase trochu vyvětrali a zaprasili na propršeným trávníku ve Stadparku a zejtra začínám s International Business...

To tu jako...

...zase jsem už skoro celej tejden?! :-) Na posteli nejde ani sedět. To na židli sice jde ale zase mi oči uskakujou na počítač. Tolik se tam toho děje, mnohem víc než v "The European Union - Economics, Politics and History by Susan Senior Nello 2007". A ovládat Winamp a něco poslouchat přece taky musim, to bych se tady za celej den zbláznil. Do knihovny se mi nechce. To ticho, otvírání dveří, po každým kolemprojdoucím člověk musí aspoň hodit oko, aspoň po těch hezčích. A kde bych si každých dvacet minut dával pauzu na mandarinku nebo kus čokolády. Docela se mi daří tady ty dary z prosince zpracovávat. Středeční noc byla o oříšcích v čokoládě, dneska bude Modrý z nebe. To to lítá, normálně se mi většinou vařit nechtělo, teď když čas nemám jsem si klidně udělal 200 g steak s rejží a hromadou zeleniny. Až na ty okurky..na první pohled stejný, vůně stejná..ale ze Znojma teda nejsou :-( stejně jsem se zase po dlouhý době dobře najed.

Na netu sleduju první třetinu, druhou, třetí, prodloužení..nájezdy a uklidnění Jirkovýma dvěma tradičníma bekendovýma "víkama". Dva body se Sláví docela ujdou. Hledám co zábavnějšího ještě províst..odepisuju na zprávy, povídám o strašně důležitých věcech, prohlížim si nový maily s fotkama z prosincovýho výletu do Bruselu a toulání se po Antwerpách který mi zlepšujou náladu a na všechno u nich zapomínám a těsně před otočením se směrem postel a bestseller o evropský integraci se rozhoduju o tomhle "ničem" blognout :-) Ale nestěžuju si, jednu noc ještě přežiju a potom deset dní trochu volnějších..jojo jak se mi tu po tom pokoji bude za měsíc stejskat. I po těch italech, Marcovi, Giovannim, Alessiovi a Azzuře který v kuchyni zrovna tak vykřikujou. Že by někdo použil kečup? Sprostý slova už rozeznám úplně bezchybně. Za tři tejdny už zase budu doma tak se tu zejtra po zkoušce snad konečně už s někym taky uvidim.

P.S. Tak prej je to dneska nějaký smutný. Ale to bude tim že jsem celej den nevylez z pokoje a tim posledním povzdechnutím. Jinak teda všechno

paráááááááááááááááááááááááááádní :-)

4 to go

Tak až teď, potom co na ní trávim celej den od rána do večera, mě postel začíná fakt...no s*át. Strašně se houpe a prohybá, snad i když na ní ležim v klidu a p*del mám přitom asi o 30 cm níž než hlavu. I bez polštáře. Jako na houpačce, jemnějc to bohužel popsat nejde. A ty záda..aspoň vim že jsem se konečně začal učit. Po 4 hodinách spánku jsem vstal, z dvaceti lidí se do třídy vrhnul hladově první a vytáhnul si dvě otázky. První Huff Model of Spatial Interaction (neni to tak hnusný jak vypadá, tohle byla ta dobrá). Přeříkal jsem dvě stránky z knížky, nakreslil jeden graf a vzoreček, no comments. Druhá Functional discount systems as part of administrative programmed systems byla horší nejenom kvůli tomu že měla dvakrát delší název, ale bylo to i hodně povídání na který jsem si všechno nevzpomněl ani během celý hodiny na potítku. Ještě jsem se do toho trochu zamotal, ale po čtvrthodině vyprávění jsem u pana Van Waterschoota i přes tvář zasloužilýho pokrovýho profíka poznal že to na vyhození snad nebude. Výsledek ale bude vypadá to až na konci ledna, to je pro mě docela novinka na to že šlo jen o ústní zkoušku, kolikrát si tak tu mojí známku může celej měsíc ještě rozmejšlet?? Takže se asi posledního ledna shrne práce ze všech předmětů za celej semestr během několika málo vteřin. To bude legrace :-)
Zbytek dopoledne trávím na posteli která si mě přes noc tolik neužila, dva díly HIMYM, oběd a jdu zase pokračovat na páteční ráno.

Zpátky v Antwerpách II.

Tak jsem naposled zpátky v Antwerpách (aspoň teda naposled na Rodestraat a na tak "dlouho"). Let zase nebyl nic moc, Skyeurope jsou sice celkem sympatický (a dvakrát strhlou cenu letenky mi snad brzo vrátí), ale stejně se mi před přistáním zase trochu spotily ruce :-) Před Vánocema do Prahy to bylo v úplným mlíku a na sněhu, tentokráte ve vichru jakej jsem ještě nezažil a do poslední chvíle jsem zase nevěřil že to fakt těsně před runwayí srovná. Aspoň že jsme se v Praze na letišti náhodou potkali s Tomem, Wendy a jejíma dalšíma dvěma kámoškama tak nás na tu cestu bylo víc. Z prosincový návštěvy mi ještě zbyl jeden goupas na vlak, tak jsem na poslední řádku vyplnil Brussel Luchthaven - Antwerpy a už asi po desátý kolem Atomia jsme přes Brussel Noord vyrazili. Nejdřív do nejbližšího Antwerpskýho McDonalda mastnýma hranolkama doplnit přes Vánoce shozenou hladinu cholesterolu a odtud každej zpátky k sobě "domů".

Takový teplo! V 6 večer ještě bylo 8 stupňů, přes den je tady normálně přes 10, krásný jaro. Ale zatim jsem si ho moc neužil, ve středu Channel management, v pátek Evropská ekonomická integrace. Ležim v knížkách, 60 stránek za den je úspěch a tak v přečtení všeho ani nedoufám. Přestal jsem to řešit a uvidim až co bude na místě, přinejhorším tu nějaký eura na vrácení stýpka vyžebrám na místním hlaváku, vlaky už zase jezdí.. :-)
Lidi se postupně vrací zpět ale nikde žádný velký nadšení, nikomu se z vyhřátých domovů nechtělo a z pod hromady knížek si nikdo nenajde ani chvíli na jednoho večerního Krieka. Ale teď bych stejně bych nešel, radši si ho za babku dám po zkouškách doma v Potrefený Huse :-) Tak zatím.