Fin de semana 2

Neni to náhoda. Buhvíproč jsou 8 z deseti taxíků škodovky, 1 je seat a ten jeden jedinej zbejvá na mercedesy, peugoty a další raritní značky. Že jsou levný, ale proč je jich tady tolik?

Vedro nepřestává, bez klimatizace jsou noci dlouhý a tak bylo až dneska ráno jen 20 stupňů a cestou do školy jsem poprvý radši přešel na slunečnou stranu ulice. Klimatizace ale tentokrát nešla ani tam tak jsem druhou hodinu vzdal a udělal si pauzu. Jinak víkend. V pátek večerní fotbal, v sobotu jsem se prošel po městě k nádraží Principe Pío, zpátky se vrátil metrem a vyrazil na setkání do bytu na severu Madridu, z něj pak pozdějc do centra a nakonec do bývalýho divadla, dneska klubu Joy u náměstí Puerta del Sol.

Ráno jsem si (aspoň na neděli) přivstal a s Nachem prošel La Latinu a Rastro - trh s oblečením a spousty levnýma a užitečnýma věcma, kde madrileños (typický madriďani ==>)


a cikáni (tady ne tak pejorativně) každý nedělní dopoledne zaplňujou stánkama celou velkou čtvrť. Potom jsme si na několika místech dali Tinto verano (červený+fanta+spousta ledu), manzanillu (hořký bílý sherry), kañu (dvoudecový pivo s gratis talířem oliv nebo jamónu), gazpacho (ledová polívka z rajčat a okurek) a huevos rotos (vejce, jamón, brambory, bageta) a po odpoledni španělský kultury jsem uchozenej prospal večer i noc až do pondělního rána.


      Při objednávání je třeba dát bacha na každý písmeno. Kaña se někdy plete se se slovem koño (to co nemaji chlapi), stejně tak jako se kuře - pollo může zaměnit za palo (to co nemaji ženský). Po objednání menu koño + palo je třeba počítat i s vyhozením z restaurace.