Bruggy

Ve středu mě z předmětů nic nezaujalo a tak tenhle tejden ještě zkusim pondělní a čtvrteční kurzy. Poslední čtvrtek byl totiž volnej, vyhrazenej StuDay, tentokrát už oficiálnímu zahájení semestru. V centru města bylo postavených několik pódií a různých sportů, ale na kytary si tu bohužel vůbec nepotrpí a tak se na pódiu střídali jenom DJové. Muzika nakonec celkem dobrá, spousta dárků, nekonečně stánků s čim jiným než hranolkama, ale jinak nezajímavej program a tak jsme vynechali i noční pokračování v klubu Petrol. Je největší v celých Antwerpách [několik tis. lidí], ale znamená to cestu daleko na jih města a hodinový stání ve frontě..takže cesta zpět a spát.

Ve čtvrtek jsem konečně objevil vhodný, 12tieurový holičství. Z pár holandských slov pani nic nepochopila a tak jsem si musel vybrat fotku v knížce. Naštěstí se jí to nakonec úplně nepodobalo a vypadám normálně, jen tu na tu zimu a vítr tady trochu až moc nakrátko. Normálně je jinak standartní cena kolem 20 za samotný ostřihání. Ale jen obyčejně zkrátit si to tu nechává tak 1 z 20, jinak maji všichni účesy překvapivě hodně složitý.

A s kašlem pořád ještě moc nespim, v pátek jsem se ho snažil vyležet, ale po prolitým [=propršeným] sobotním výletu do Brugg je zase zpátky. Vlak nám cestou nabral skoro hodinový spoždění, hustě lilo v kuse od rána do odpoledne, muzeum piva jsme prošvihli o pět minut. Ale i tak pěknej den, na památku jsem si přivez aspoň Hoegaarden skleničku [miska s krávou kradená neni, ta je z Carrefouru] a zapoměl jsem jak jsou krásný, hlavně kvůli spoustě vody, kanálů, starých mlýnů určitě hezčí než Antwerpy. Ale zase doma je doma. A úplně doma je samozřejmě doma ještě víc :-)

New year`s day

Jo, a začátek semestru? Před nejbližší hospodu před školou se na pódium postaví DJ pult, ohromná aparatura která musí bejt slyšet přes tři bloky, zavře se půlka křižovatky a může se slavit.

2007-09-25

V pondělí jsme měli jen uvítací přednášku ekonomických exchange studentů na který nás jedna poměrně starší profesorka (mimochodem právě přiletivší z Moskvy a balící se na cestu do Istanbulu - a to jí ve čtvrtek mám mít na International Business) snažila co nejvíc vystrašit. Sazéním počtu průměrný studijní zátěže (900 hodin za semestr), heslama jako že jsou v dnešní době potřeba aspoň čtyři jazyky, "play hard, study hard", naší odpovědností za budoucnost atd atd. Aspoň že už mám ty tři týdny za sebou, jinak by to asi byl nepříjemnej šok. Ale byla i vtipná a moc nás nezdržela takže to šlo.

Tak se aspoň usilovně snažím najít vhodný předměty v angličtině, protože holandsky se sice umim zeptat kde je záchod nebo si objednat pivo, ale na odpovědi většinou už nereaguju a tak se na zapsání nějaký Interkulturelní komunikace v managementu ještě pořád necítim. Dneska jsem teda absolvoval Evropskou ekonomickou integraci a Mezinárodní marketing. S docela sympatickým profesorem, navíc oba předměty vypadaji celkem schůdně i když to bude spíš opakování a nevim jestli k něčemu moc užitečný. Ale aspoň něco a do konce tejdne mám čas na vybrání dalších třech zajímavých.

Brusel

Babí léto je v plným proudu, předpověď byla skvělá a tak jsme vstali už před 8mou a vyrazili na Centraal Station. Cestování vlakem je spíš zážitek než protrpěná doba a tak jsme za krátkých 40 minut odpočatí vystoupili na Centraal Station jiný, tentokrát Bruselský. Centrum je postavený ve stejným stylu jako jiný města v okolí. Bruselu typickou atmosféru najvíc navoďuje na mnoha místech připomínaná důležitost města v EU, obchody se sladkostma s fontánama chrlícíma výbornou čokoládu a narvaný zahrádky nazdobených restaurací, kterých je tady mnohem víc než kde jinde.

Hlavní ulice před Bruselskou burzou


Tuhle neděli bylo symbolem města i kolo. World carfree day tady berou smrtelně vážně a tak jsme v celým centru i jeho nejbližším okolí za celej den kromě taxíků nenarazili na cokoliv motorem poháněnýho. Nepředstavitelný, v parcích se nebylo kam posadit a kopcovatýma čtyřproudýma ulicema v centru se davy lidí bez ustání proháněly jen na kolech, kolečkových bruslích a na koních.

Před budovou Evropské komise

I městská byla celou neděli free a tak jsme za celej den kromě dalekýho Atomia stihli jinak všechno důležitý jako čurajícího panáčka, katedrálu Saint Michel, Královský palác a poležení v parku u Vítěznýho oblouku. Po běhání z minulýho dne a ESN (Erasmus Students Network) nepříliš zvládlou večerní Pub tour po Antwerpách jsem ale měl chození dost a tak tak došel zpátky na nádraží. Jediným nedělním problémem byl vlak kterej na nádraží vůbec nepřijel, museli jsme čekat na další, horší, pomalejší a zpátky do Antwerp tak dorazili až po hodině a čtvrt někdy před osmou.

Bicycle race

Jízda na kole mi vyrazila dech. Sice jsou to na první pohled docela křápy, ale kola maji celkem výrazně větší poloměr, žádný odpružení, řídítka ve tvaru aby se dalo sedět vzpřímeně jako na židli a hlavně pořádný převody. Takže se s minimální námahou rozjedou na neuvěřitelnou rychlost. A neni možný se spotit protože síla k rozhejbání kola neni třeba fakt skoro žádná. Připadal jsem si spíš jako na motorce. Proto jezdí kol takový davy. Lidi v šatech, drahých oblecích, ověšený taškama, telefonující, kouřící, vezoucí další lidi a většinou dělající víc z těchto činností najednou. Všude je skvělej povrch a stezky uzpůsobený i těm nejsložitějším křižovatkám v centru a k tomu respekt ke kolům ze všech stran..na přemisťování se po centru není nic lepšího.

2007-09-20

Pondělní odpoledne jsme strávili běháním po Antwerpách a hledáním správných odpovědí na všelijaký otázky. Narozdíl od podobný akce v Praze, při který 6 z 10 skupin našlo hospodu s pivem pod 1 € a vrátilo se do školy nejen bez odpovědí, ale ještě na mol, tady se indicie k nalezení cílový kavárny hledaly průběžně, takže jsme třihodinovej pochod absolvovali až do konce. Aspoň jsme bohatši o několik fotek a pohádek. Třeba o obrovi, kterej od místních vybíral peníze, a přestal s tím až když mu někdo usek ruku a hodil jí do Schledtu (hand werfen -> ant werpen). To je překvapení. Úterý mělo bejt po dopolední škole volný na učení ke kterýmu jsem se dokopal až v 10 večer, ale test asi moh bejt ještě těžší než nakonec byl, stejně tak desetiminutovej rozhovor, a tak jsem si ve čtvrtek došel pro 84 procent a Bčko na certifikátu. Za úspěšnej průchod je i sleva na další kurzy, takže si v semestru nejspíš dám ještě nějakej kratší večerní.

Až na pár vyjímek je s němčinou podobná struktura slov ve všech typech vět, modální slovesa, perfektum, zápory, otázky. Nejvíc se asi liší zájmena (ik, jij, hij, zij, wij, jullie, zij), předložky a spojky (ale=maar; protože=want, omdat; nebo=of; v=podle použití op, om nebo in). V perfektu se používá ik heb/ik ben a blbě se k němu učí nepravidelný slovesa, protože se od němčiny liší vždycky jenom v nějaký drobnosti jako je jedno písmeno nebo koncovka a nekdy zase vůbec. A pak nějaký ty ch, chhh, chrrr..ale jinak teda deutsch v který jsem za ty tři tejdny zapoměl i počítat.

2007-09-16

Pořád se mě drží hrozná rýma se kterou jsem se ani pořádně nevyspal. V sobotu jsem si to aspoň vynahradil, vstal až před dvanáctou a po snídani se vydal do města. Konečně pravý turistický Antwerpy s davama japonců a úžasný náměstí Grote Markt s typickou vlajkama ověšenou radnicí (nebo typickou, aspoň teda stejnou jako maji v Bruggách). Večer bylo nenápadný, ale ještě se dneska udělalo krásně a s puštěnou fontánou a narvanýma restauračníma zahrádkama nemělo chybu.


Teplo bylo fakt nezvykle hodně, takže jsem se běhat a pokusit se vyhnat rýmu vydal až po 7. Taková osmička centrem, při který by se v Praze šance na sestřelení autem limitně blížila 100 %, ale tady vedla pořád po cyklostezce. Ty ani na největších křižovatkách jako jediný nemaji semafory, protože ať autům na světlech svítí cokoliv, všichni před kolama a běžcema okamžitě brzdí. Je to celkem logický, za celej den se po městě víc než pět metrů převýšení nachodit nedá a uzounký uličky a nepříliš velká rozlehlost města si o kola úplně říkaji. Navíc i mimo park pořad v zeleni, takže se dá dejchat, běhat se dá na všechny světový strany. V neděli zase kolečko přístavem na sever a jinak jen relax..tenhle tejden nás totiž čeká zkouška, potom najede zbytek exchange studentů, přivítání, orientation day, udělat rozvrh a v pondělí už koooonečně do tý školy :-)

2009-09-14

Krátkou nemoc jsem vyhnal předávkováním vitamínem C a zázračným Aspirinem, takže jsem ve škole přišel jen o jeden den. Ale stejně mi v tom tempu přišlo že jsme ve čtvrtek ráno začínali s novou řečí. Na dlouhý pobývání venku natož sport to nebylo takže jsem většinu času mimo školu strávil v posteli s filmama a dutch skriptama. Ve středu už je na programu závěrečná tříhodinová zkouška, zahrnující čtení, poslech a psaní. A pět minut mluvení a rozhovorů. Hlavně při pohledu na zmatený Francouze, Italy a Španěle to asi to bude veliká legrace.

Mapa

Naprosto zbytečná a nepřehledná mapa, jejíž hlavní vlastností měla být přehlednost a názornost. Ale přece jí nevyhodim do koše.


Červené kolečko je Rodestraat 17 a podle toho kam přesně je třeba, se z ní dá buď zkrz budovu R nebo přes Ossenmarkt dojít do školy. Ossenmarkt je jinak náměstíčko asi s pěti hospodama, zatim ještě pořád narvaný venkovním sezením a nejsnažší možný místo setkání. Ale v žádný z nich větší než 0,25 l pivo netočí. Ostatně jako všude jinde tady. To jsou mi flámové teda...na severovýchodě jsem byl jen jednou. Je tam celkem špinavo, Lidl taky za návštěvu nestojí a ostatní přijatelný supermarkety (Delvita, GBs, Carrefour) jsou docela pryč, na mapu se zdaleka nevejdou.

Nine eleven

Nic novýho, od rána do večera ve škole. Úkoly jsou většinou minimálně na další jednu dvě hodiny, takže na nic jinýho moc času nezbejvá. Zejtra opakování a ve čtvrtek další souhrnnej test. Ale zase to jde docela rychle, v Delvitě jsem dneska dokonce zvládnul v holandštině vyřešit jeden problém. Jinak jsem sice měl ve škole s bolestí v krku co dělat, ale s nějakým zázračným Mucoanginem vydržel až do konce a celej večer do sebe cpu vitamíny a čaj. Navíc ještě s nějakou teplotou, snad zejtra nebudu muset zůstat doma.

Pokoj na Rodestraat je už aspoň docela zabydlenej, se jménem na zvonku, ale v porovnání s jinýma kolejema mi tady několik základních potřeb chybí. Kromě Nintenda by se hodil hlavně ten namotávací válec (kterej nejspíš sám dokáže vyžehlit prádlo). Jinak je kulečník je za rohem, stejně tak sauna, a do školy, kde se dá kromě sezení ve třídách dělat i spousta dalších věcí to mám kolem jednoho bloku.

2007-09-09

Dneska opět hodně v tý posteli..střídavě s filmama a holandštinou až do pozdních odpoledních hodin. Večer jsem se byl proběhnut na sever podél Scheldtu nekonečnýma dokama. Přístav kolem řeky sice zdá se nikde nekončí, ale cyklostezek je tolik a kola maji před všim přednost že je město všude i pro běhání ideální.


A tady jedno muvee z centra. V hlavní roli v pořadí skupina bubeníků, Rubensovo socha, katedrála Onze Lieve Vrouw (Our Gentle Lady), F16ka belgický armády...a zase bubeníci.

Sleepin`

Dneska konečně trochu jinak, z postele jsem vylez až v 6 večer a vyrazil na meganákup do GBs do centra. Už mě to nebaví, hrozná dálka...na úterý si dávám deadline na sehnání kola. Italové se večer opět pustili do vaření. Pasta, parmenzán, mozarella, parmská šunka, olivový olej, víno...hlavně nic neošidit a ještě si to tak hrozně užívali, na večeři se sešlo asi patnáct lidí..doobrý. A večer ve městě, Noordeterras přímo na břehu Scheldtu, který jsem včera viděl poprvé. Včera ani dneska se to neobešlo bez průchodu Red light districtem. Zajímavý, nevim jestli je to víc vtipný nebo divný. Sice hodně zvláštní, ale nabízení za výlohama je rozhodně kulturnější než silnice kolem Kaplice.

A konečně mám vypráno, za rohem je velká, snadno obslužná laundry. Navíc jsem s potěšením zjistil, že do kategorie bez žehlení půjde bez poznání rozdílu zařadit mnohem víc věcí než jsem čekal.

první test

Z dnešních úspěchů bych vypíchnul třeba i po večeru u kulečníku docela slušně napsaný test, nebo to, že vaz držící mi pohromadě kotník a holenní kost je nečekaně stejně pevně drží i po hodině fotbálku v univerzitní tělocvničně. Ale je to tak na hraně, bez ortézy mi ho někdo za chvíli asi zase ukopne. Jinak konečně večer bez dutch, neoficiální asi třicetihlavé setkání studentů holandštiny v Cafe d`Anvers.

2007-09-06

Dneska nic. Ve čtyři jsem ve škole nevěděl ani jak se jmenuju. Nákup, hned po něm jsem skoro na ex vypil nějakýho malýho dvanáctistupňovýho Jupilera a do osmi spánek. Zítra nás čeká souhrnný test za celý týden, který je součástí toho závěrečného. Takže zase blíž certifikátu na který se mi Veerle De Smedt snad podepíše. Je fajn (za jediný problém, a to že je tenhle kurs intenzivní, si vlastně můžeme sami)..ochotná, skvěle připravená, zajímavý metody s kterýma to jde docela rychle..zdá se mi že učí fakt skvěle a ještě jí to baví tak by to bylo aby to do nás nenacpala. A hele, nakopávající energy drink Guarana force nemůžu rozeznat od Red Bullu a je za 49 centů, tak aspoň nějakej dobrej objev.

Warming up

Tak normálka, další den ve škole, aspoň že dneska jen do oběda. Potom pár registrací, vyplnění dokumentů a návštěva Lidlu. Je to teda hrůza, na častější návštěvy to nebude, ale aspoň jsem jim tam za 8 € nenechal lampičku. Nejen že svítí, ale dokonce je i pěkná, úkol splněn. Včera jsem se sice ještě vypravil na jedno jahodový pivo Mort subite (náhlá smrt, ale to se jedný třídecky asi netýká), dneska ale už zase blbě koukám do zdi nebo monitoru a přemýšlím kde jsem nechal všechny síly.

Objektivních příčin mě napadá víc.

změna klimatu : nevim jestli je takhle i u nás, ale tohle jsou na můj vkus chladnější pozdně podzimní dny.
mozek : pracuje asi čtyřikrát (odpoledne třikrát) víc než byl zvyklej posledních pár měsíců.
nové informace : nejen slovíčka a gramatika..jiné obchody, zvláštní lidi, všude spousty kol, desítky nových jmen, spousty povinností a snaha na žádnou nezapomenout...
jazyk : sice o angličtině ani němčině sice moc nepřemýšlím, ale stejně to za celý den vyčerpává mnohem víc než když ze mě padaji český slova. O nederlands taal (holandštině) ani nemluvim.

Jo, takže žádná lenost.

Oběd, Pesto těstoviny, v univerzitním Caffe Agora (velká menza tu neni žádná, v okolí že je restaurací dost) vyšel na 8 €, tak to asi jinak nepůjde. Ale tak to jedno jídlo..jinak jsou ceny normální, v supermarketech se nakupuje dobře. Od Itala jsem sice už několikrát slyšel "please don`t tell me you use ketchup on your pasta", ale těstovinám s tuňákem, houbama a kukuřicí se žaludek zatim nebrání. Jenom dobře.

Poprvé naostro

Tak rychlejším během je to do školy dokonce jen minuta a půl..ještě lepší. Nejen kvůli tomuhle bych rád vykoumal kde tady půjde sehnat nějaký kolo. Ale na zítra teda budík radši o deset minut dřív. Je to hrůza, jazyková koupel vypadá asi tak, že vám do ní potopí i hlavu a drží pod vodou dokud nepraskne. Ta moje k tomu už nemá daleko. Neustálý příval nových slovíček a gramatiky, zdá se mi že to s tempem až přehání. Ale i když půlka informací vychází druhým uchem ven, překvapivě se něco chytá a po šesti vyčerpávajících hodinách mám pocit že se holandsky učím aspoň půl roku a všemu rozumím. Tak ještě úkoly, jako v první třídě.

Jinak je škola perfekt. Od koleje přes učebny, kavárnu, přístup vyučujících. Divný, poprvý mám ze školy i přes tolik povinností dobrej pocit. Tak konečně aspoň z něčeho..stejně jsem ale byl ve čtyři úplně na dně. Naštěstí nikdo nevypadá o moc líp, ze všech stran stejně vyčerpané pohledy. Připomínce že 19. září máme schriftelijk exam a 20. září oral exam nevím jestli se blbě usmívat nebo co. Moc mě to nebaví, ale aspoň nás donutí dělat něco užitečnýho a vypadá to, že nám ty tři týdny asi nakonec fakt k něčemu budou. Ze supermarketu v centru jsem donesl jeden 50tieurový nákup se všim potřebným na celkem dlouho a bez fyzických i psychických sil jsem padnul na postel. To jako zítra zase?!

Rodestraat 17, Antwerpen

Tak oba celou noc tak strašlivě prochrchlali a odbíhali plivat do umyvadla, že jsem se divil že se ráno vůbec probrali. A že jsem z těch zvuků nemusel na záchod běžet já. Ale pryč teda, konečně jsem mohl věci nanosit do očekávané Rodestraat 17. S českou kolejí to srovnávat nejde, i když za € 300 měsíčně to žádnej zázrak taky neni. Každopádně si zvykám na kolej, na které je nás na jednom rozlehlém patře 8, přičemž každý má svůj 7x3m pokoj s internetem, vlastní koupelnou a velkou lednicí. Uprostřed je něco jako obývák, kuchyně..tenhle rok to teda určitě rekonstruováno nebylo, ale ještě pár blbostí z IKEy a dá se říct že to bude docela luxus. Navíc do školy to mám krásný tři minuty chůze, na hlavní nákupní třídu tak pět.

Škola teda začíná až za tři týdny, takže jsme tu zatím jen tří. Německá právnička, italský diplomat. Ani žádné školou organizované aktivity takže neni moc co dělat, ale po úvodní hodině holandštiny to vypadá, že to zase taková nuda nebude. Šest hodin denně + dvě samostudia, angličtinu prý neuslyšíme a nebude to prý žádná jazyková sprcha ale přímo koupel. Kurs se normálně projíždí 90 hodin, my erasmáci na něj máme jen 60, ale podle tloušťky učebnice a zase zapomenuté schopnosti se něco učit bych to tipnul tak do jara. Když nic jinýho, tak aspoň těch třicet zbývajících hodin bude třeba najít ještě někde mimo. Hm, tak dobrá teda, pravda že jenom na Stellu a čokoládu jsem sem nepřijel. Dneska teda bylo zatím jen takové oťukávání, zachrochtal jsem si "ik heet Tom" a "ik kom uit Tsjechie", potom jsme malovali obrázky..místní prvňáci dneska asi byli aktivnější :-) Ale to prý byla jen taková legrace, zítra to už bude pěkně zostra. Jenom ten "zak" jsem jen tak střelil a pořád nevim co znamená, doufám že mi za něj nestrhnou moc bodů.

Všechno se to tu nejen ve škole hrozně míchá, s Italem jsme večer zašli do arabský restaurace na pizzu, u indů jsem sehnal něco na snídani, zítra snad zbyde čas na nějakou normální Delvitu.

Centrum first time

V hostelu jsou na mě hodní, viděli že můj kufr má jen třicet kilo a tak mě po těch strmých uzoučkých schodech poslali na nedělní noc o další dvě patra výš. Tak fajn teda, stejně zejtra zmizim, tejden bych jim tu asi ale nevydržel i kdyby dávali na záchod toaletní papír. A na pokoji další Izraelčan (Izraelec, Izraelan???), a zase je tady na nějakou svatbu místních příbuzných. Navíc jsem dneska prochodil půlku centra, okupoval fastfoody a kavárny s rychlým připojením a po zážitcích nevim jestli existuje něco jako "průměrný Belgičan". Asi by měl tři barvy kůže, na sobě židovský nebo muslimský hábit, rozhodně by nemluvil anglicky. A možná ani vlámsky. Divný divný.

Hm, tak Izrealčan hulí jako Bartoška. Každou hodinu se probouzí a dává si, ještě navíc se tu na noc objevil ten včerejší..ne že by mi to zase tak vadilo, ale je línej i zvednout se s tim z postele. Za noc mám nadejchaný tak asi jako regulérní tři celý. A ještě červený Marlbora..pryč z týhle díry :-) A zvláštní oba židi..do Antwerp to z Prahy vzali pro ušetřenou tisícovku vlakem a přitom celej večer sedí na posteli a anglicky volaji po celým světě. Do Ruska, Brazílie, Států všem bratránkům z pátých kolen a se všema se baví o svatbách, kvůli dvou různým tady taky jsou. Vypadá to že v životě nedělaji nic jinýho než že je po celým světě slaví. Zase nechápu.

Jinak centrum je moc pěkný, taková ještě kosmopolitnější Praha, jenom užší, nazdobenější baráky, špína stejná. A v každým druhým obchodě nejsou Vietnamci, ale prodávaji se diamanty. Jako že vážně hodně, jestli jsem za den viděl 50 obchodů..a to jsem byl jen kolem hlavního nádraží. K obědu jsem si dal ve fast foodu smaženou rybu a národní jídlo : hranolky. No nevim, jako kdybysme my měli za národní chleba s máslem. Navíc s malým pivem 10 €..snad abych začal vařit. Nebo na Vánoce nepovezu domu diamanty ale jenom blbou čokoládu :-)

Taky jsem si do tašky vystříkal pěnu na holení..ale ještě to tady úplně nevzdávám, sice bych si aspoň už konečně vybalil když nic jinýho, ale třeba budou i lepší dny.

International night

Tak cesta v pohodě. Na letišti jsem byl sice nějakej špatnej že mi najednou bylo skoro do..ne, smích to nebyl :-) Ale tak jsem teda nakonec dorazil. Let krátkej, a potom první kontakt s pověstnýma vlakama. Je zajímavý pozorovat jejich vypravování..pro výpravčí je nejdůležitější vteřinovka. Jakmile začne o moc přesahovat plánovanou minutu odjezdu, začnou všichni panikařit, snažit se všechny nahnat dovnitř jako by šlo o život a vyrazit. Ale odjezdy když je přímo na 12ce jsou teda častější. Docela vtipný. A ještě tak jako pěkně čisto, ticho, tady prostě nejsou za trest.


Buddy systém tady taky funguje, na nádraží na mě čekala Sandy, že jí prej ve žlutým svetru nepřehlídnu. Trochu amerika, širší než delší takže bych jí nepřehlídnul ani v pytli od brambor..navíc do hostelu stejně netrefila takže jsem s telefonem a itinerářem navigoval spíš já jí. Hlavně že se chlubila jak tu žije od mala a adresu jsem jí posílal den dopředu. Ale dobrý, aspoň vypadala že se snaží. Blízko centra jsem na poslední chvíli sice sehnal už jen hostelový shared bedroom pro 4, ale na pokoji to docela šlo, takovej normální sobotní večer. Starší Izraelec docela pěkně vyprávěl o náboženství a politice, 31letej Holanďan z Utrechtu na sólo víkendu v Antwerpách si čet Kafkovo Proces, znal nazpaměť Švejka a celýho Hrabala. Po dočtení kolem půlnoci vyrazil na tah a vrátil se před snídaní. Kamarádi že jsou prej blbci všichni už v chomoutu, takže jezdí na pánský jízdy sám. Tak jo:-) S biologem, německým kolegou z University of Antwerp který je tu na týdenní výzkum, jsem si povídal ráno u švédskýho stolu, ale večer spal pět minut po vstupu do pokoje a tak já hned za ním.

Na hlavní shopping straat je to kousek, wifi hotspot u McDonalda jsem našel taky snadno. Jenom croissant jsem si objednal až napotřetí až když jsem na "r" nasadil už trochu oposlouchané zachrochtání. Takže prosím jednou coffee aaa jeden rrCRrrOISrrAAN. Úspěch..stálo to za to. Dokonce dva a byly ještě horký, hmm. Kurs se ale stejně bude hodit, němčině se to zase tak nepodobá a jsem ze všeho docela zmatenej. I když možná míň než tam nahoře z tý Helsinský maďarštiny, viď.

Jinak jsem neviděl moc normálních lidí. Víc než polovina je arabášů, potom spousty ortodoxních židů, afričanů. Navíc skoro nikdo nemluví anglicky a dokonce ani dutch..tak snad zítra ve škole.