Rodestraat 17, Antwerpen

Tak oba celou noc tak strašlivě prochrchlali a odbíhali plivat do umyvadla, že jsem se divil že se ráno vůbec probrali. A že jsem z těch zvuků nemusel na záchod běžet já. Ale pryč teda, konečně jsem mohl věci nanosit do očekávané Rodestraat 17. S českou kolejí to srovnávat nejde, i když za € 300 měsíčně to žádnej zázrak taky neni. Každopádně si zvykám na kolej, na které je nás na jednom rozlehlém patře 8, přičemž každý má svůj 7x3m pokoj s internetem, vlastní koupelnou a velkou lednicí. Uprostřed je něco jako obývák, kuchyně..tenhle rok to teda určitě rekonstruováno nebylo, ale ještě pár blbostí z IKEy a dá se říct že to bude docela luxus. Navíc do školy to mám krásný tři minuty chůze, na hlavní nákupní třídu tak pět.

Škola teda začíná až za tři týdny, takže jsme tu zatím jen tří. Německá právnička, italský diplomat. Ani žádné školou organizované aktivity takže neni moc co dělat, ale po úvodní hodině holandštiny to vypadá, že to zase taková nuda nebude. Šest hodin denně + dvě samostudia, angličtinu prý neuslyšíme a nebude to prý žádná jazyková sprcha ale přímo koupel. Kurs se normálně projíždí 90 hodin, my erasmáci na něj máme jen 60, ale podle tloušťky učebnice a zase zapomenuté schopnosti se něco učit bych to tipnul tak do jara. Když nic jinýho, tak aspoň těch třicet zbývajících hodin bude třeba najít ještě někde mimo. Hm, tak dobrá teda, pravda že jenom na Stellu a čokoládu jsem sem nepřijel. Dneska teda bylo zatím jen takové oťukávání, zachrochtal jsem si "ik heet Tom" a "ik kom uit Tsjechie", potom jsme malovali obrázky..místní prvňáci dneska asi byli aktivnější :-) Ale to prý byla jen taková legrace, zítra to už bude pěkně zostra. Jenom ten "zak" jsem jen tak střelil a pořád nevim co znamená, doufám že mi za něj nestrhnou moc bodů.

Všechno se to tu nejen ve škole hrozně míchá, s Italem jsme večer zašli do arabský restaurace na pizzu, u indů jsem sehnal něco na snídani, zítra snad zbyde čas na nějakou normální Delvitu.