1 veeery easy to go

Ve středu bylo poslední setkání s mevrouw Van Hoof. Svoje největší spoždění za celej půlrok si schovala na zkoušku a tak na prezentaci našeho vypiplanýho export plánu zapoměla. A to se mi po dlouhým spánku zase tak krásně vstávalo...místo v devět jsme se teda měli sejít v poledne, ale o půl jedný se bez omluvy objevila a než nás poslouchat a včetně testu ve škole sedět až do tmy radši jen vybrala projekty a poslala nás na oběd. Ve dvě se už žádný změny nekonaly, napsal jsem si tříhodinovej, nejdelší test v mým životě s všelijakýma otázkama z mezinárodního obchodu a tim vícméně zakončil studijní povinnosti. Na poslední úterní předmět se nic naučit nedá a doma mi tenhle stejně nikdo nejspíš neuzná. Většina zkoušky by stejně měla bejt jen obhajoba seminárky se kterou už je spokojenej.

4 hodiny před ranní zkouškou, po vyčerpání všech životabudičů

Večer jsme strávili u Camille doma, na karaoke a loučením s Nachem, Camille a Romainem který dneska odletěli do Pyrenejí a po zkouškách si lyžováním odpočinout před druhým Antwerpským semestrem. hm :-/ Tady s poslední zkouškou přešlo krásný čtrnáctidenní počasí a od rána leje a fouká jako prase. Skoro se ani se nedá vyject na kole, to už je co říct. Ale tak co, posledních pět dní..zejtra ráno se podruhý a snad už úspěšně pokusime vydat do nedalekýho Gentu.

fakt jako prase, kola před menzou nikdy stát nevydrží